Je jedním z nejlepších českých atletů současnosti. Běžec a národní rekordman na patnáctistovce Jakub Holuša si však během pandemie koronaviru zamiloval cyklistiku. V rozhovoru pro ATT Sport Zone mluvil nejen o tom, jaké sny by si rád na kole splnil, ale rozpovídal se i o oblíbeném koníčku, kterým je rybaření, kde ještě také nedosáhl na jednu zajímavou metu.
Jaké byly vaše sportovní začátky, a kterým sportům jste věnoval?
Jsem kluk z vesnice, jmenuje se Zlatníky u Opavy a má cca 250 obyvatel, takže jsem byl pořád venku, byl jsem hyperaktivní, když jsem musel večer domů byl jsem smutný, když jsem byl nemocný, byl jsem naštvaný, že musím ležet doma, byla to opravdu jiná doba. Byli jsme defacto denodenně aktivní. Jako první jsem začal kopat fotbal na vesnici. Pak jsem svou hyperaktivitu začal rozvíjet na sportovní základní škole Englišova, která je zaměřena na atletiku. Dělali jsme všechny atletické disciplíny, ale i gymnastiku, míčové hry, běžky, cyklistiku. Zárověň jsem zhruba v 11 letech začal dělat orientační běh. Čistě běžecký trénink jsem měl až od 16 let.
Oslavil jste řadu úspěchů, na který a proč vzpomínáte nejraději?
Jednoznačně na mé vítězství na domácím halovém ME v Praze. To byl neskutečný zážitek, sešlo se mi všechno, měl jsem formu, domácí publikum, skvěla hala, nezapomenutelný zážitek.
Zúčastnil jste se také olympiád. Jak si toho s odstupem času vážíte? A myslím tím proto, že se kvůli koronaviru olympiáda odkládá a až bude, tak velmi pravděpodobně ve zvláštním módu a bez diváků…
Ano, byl jsem na třech, rád bych ještě jednu (usmívá se). Jak čas běží a sportovec stárne, váží si toho víc a víc, olympiáda je to nejvíc, co se dá ve sportu zažít. A samozřejmě s tím, co se teď děje, tak to vypadá tak, že předchozí olympiády se nebudou dát srovnávat s tím, co bude letos, jestli vůbec bude. Jsem z toho celkově hodně smutný, sport je o výkonu na prvním místě, ale je také o tom se předvést před diváky, nechat se vyhecovat, zažít velkou atmosféru, užít si vyprodaný olympijský stadion, vše kolem, olympijskou vesnici, potkávat hvězdy i z jiných sportů. Nic z toho teď nebude, to je jisté. Je to pro sportovce katastrofa, samozřejmě je lepší, aby olympiáda byla alespoň v nějaké podobě než vůbec. Sport je ale i radost, je o spojení se s diváky, tohle teď úplně vymizí…
Koronavirus změnil řadě lidem život a i vás se dotkl. Vy jste přesedlal z atletiky na cyklistiku. Co přesně vás k tomu přimělo? A jaké máte cyklistické cíle, sny?
Kvůli koronaviru, zrušení olympiády a kvalifikačního rankingu jsem si s ohledem na můj zdravotní stav, kdy mám dlouhodobé problémy s kyčlemi, řekl, že si od atletiky na rok odpočinu. Sehnal jsem si silniční kolo začal jezdit. Přes kamaráda jsem se dostal k Petrovi Benčíkovi, pak jsem zjistil, že v mé rodné Opavě je cyklistů mraky a hlavně, že to jsou super lidi a magoři v dobrém slova smyslu. Neskutečně mě to chytlo. Úplně jsem cyklistice propadnul, přestal jsem jezdit a začal pořádně švihat. Zvládal jsem měsíčně 2000-2500 kilometrů. Výkonnost šla nahoru, objel jsem i pár závodů. O chvilkovou záležitost určitě nejde, zamiloval jsem se do cyklistiky. Samozřejmě chci ještě chvíli běhat, ale až skončím, snů mám v hlavě hodně. Rád bych si objel alpské průsmyky, rád bych jezdil po kariéře závody v Česku. Nejvíce mě baví cyklomaratony. Cyklistika je pro bývalé profi běžce skvělá volba, netrpí opotřebovaný pohybový aparát, moc se na to těším.
Vy jste se nedávno i vyjádřil v tom směru, že nevíte, jak to se sportem bude v následujících měsících a letech s financováním, a že pokud by v tomto ohledu nastaly potíže, půjdete jinou cestou. Doufejme, že se takový scénář ještě dlouho nenaplní, ale co by to případně bylo? Jaký obor, jaké odvětví?
Úplně už si nevybavuji, v jaké souvislosti to bylo, ale snad to tak hrozné nebude. Koronavir určitě zasáhne do financování sportu ale věřím, že to vše ustojíme. Nerad bych sport a atletiku opouštěl, zkušeností a znalostí jsem nasbíral hodně a rád bych je předával dál.
Teď opustíme sport, jelikož bych se chtěl zeptat na váš oblíbený koníček. Vy máte rád rybaření. Na co se v této zálibě zaměřujete a jakým úlovkem se nejraději chlubíte?
Ano, rád rybařím, když je čas tak s kamarády vyjedu někde k rybníku nebo pískovně na kapry. Alespoň jednou za rok vyjedu na týden do Španělska na přehradu Ebro, kde chytáme nejvíce candáty ale i sumce a kapry. Tamodtud mám i osobák – kapra 99 cm, candáta 82 cm. Mým snem nebo cílem je sumec přes 2 metry, ten mi chybí.
Také to z vašich sociálních sítí vypadá, že vás baví houbaření, cestování. Tak jak nejraději trávíte volný čas?
Celkově mám rád přírodu a aktivity s ní spojené. Ať už je to to rybaření, kdy rád vyrazím na 2 noci pod širák na čundr, to je pecka. A ano, miluji také houby. Sbírám je moc rád a i je rád jím. Cestování a poznávání nových míst je taky super. Ale není to priorita, už jsem se při sportu nacestoval až až, stačí Česko. A nejdůležitější je, s kým svůj volný čas trávíte. Když to je se super lidmi, je jedno, kde ho trávíte.
Autor: LJ