Nová sportovní tvář ATT Investments miluje motorky a jejich rychlost v jakémkoli terénu. Objektivem Olivera zachytila skvělá Lenka Hatašová a pro ATT Sport Zone vyzpovídala Jana Hoferová. A spojení mladého sportovce s adrenalinem v krvi s podmanivými hodinkami Cuervo y Sobrinos? Posuďte sami:

Co tě čeká tuto sezónu?
V sezóně 2021 mě čeká šampionát WSSP 300 při WORLDSBK. Jedná se o mistrovství světa produkčních motocyklů, které zahrnuje závody napříč Evropou od Itálie, přes Španělsko, Francii, Portugalsko, až po Británii.
Samozřejmě po zkušenostech z loňského roku, nutnosti testování na Covid 19 a nošení roušek/respirátorů se domnívám, že si ještě minimálně jednu sezónu počkáme, než se zase zaplní tribuny fanoušky.
Také mě mrzí neustálé rušení nebo přesouvání závodů, takže vlastně do poslední chvíle nevím, zda se na daný termín budeme balit a vycestujeme na konkrétní okruh, nebo nikoli.

Covid určitě hodně ovlivnil závody. Co se ještě změnilo?

Vše je to trochu složitější. Třeba minulý rok se závodilo až od srpna, ale doufám, že letos se pojede celá sezóna, byť s drobnými posuny či přesuny. Moc bych si to přál. Další věcí, která se výrazně změnila, je fakt, že se mnohem hůře shánějí sponzoři.

Jak se udržuješ v kondici?
Kondici trénuji pod vedením atleta Fungaie Matiza, a to v naší soukromé tělocvičně. Zaměřujeme se na rovnováhu. Cvičíme různě na balančních míčích, bosu, s posilovacími gumami a dalšími pomůckami. V rámci příprav chodím na motokros s Matyášem Červenkou a dalšími z řad silničních jezdců a motokrosařů, jako třeba Filipem Salačem nebo Filipem Feiglem. Někdy chodím běhat. Vše je to samozřejmě závislé na termínech závodů, ale snažím se dodržovat pravidelné tréninky.

Motosport je velmi rychlý a myslím, že i nebezpečný sport. Jaký je nejhorší zážitek?
Můj nejhorší zážitek je pád minulý rok v Barceloně, kde jsem pak byl dva týdny hospitalizován se zlomenou pánví, pohmožděnou ledvinou a dírou v močové trubici. Celé se to seběhlo velmi rychle. Absolvovali jsme dva tréninky a v sobotu při kvalifikaci spolujezdec nezvládl svou motorku a srazil mě. Nemohl jsem vůbec vstát. Nejprve jsem byl hospitalizován v nemocnici v Barcelóně a později převezen do Motola. Ale s nehodami se počítá a já naštěstí (musím zaťukat) tolik úrazů neměl a doufám, že se mi budou i nadále vyhýbat. A právě i kvůli předcházení pádům se trénuje rovnováha, nejen kvůli dobrým jízdním schopnostem, což jste jistě již mnohokrát viděli v TV, například při sledování MotoGP, nebo jiných závodů.

Hovořili jsme o tom nejhorším, co tě zatím potkalo. Pojďme si říci i o tom nejlepším zážitku, nebo setkání.

Nejsilnějším zážitkem byla asi výhra v roce 2017 v Brně v NEC (Norten European Cup / Motocykly bez úprav – pozn. redakce) při závodech MotoGP, nebo 7. místo v Donington Parku ve Velké Británii v roce 2019 v týmu Jakuba Smrže (ACCR Czechia Talent Team).
Každá výhra je samozřejmě skvělým zážitkem a mezi mé dva nejoblíbenější citáty patří:
„Vítězství je jediná věc, která se počítá.“ – Lewis Hamilton
,,Druhý je první, co prohrál’’. – L. J. Martin
Dalším mým, dnes už mohu říci dětským, splněným snem bylo setkání s Valentinem Rossim na MotoGP v Brně. Byl to pro mě tehdy obrovský zážitek a zároveň veliká motivace se věnovat silnicím.

Co tě bavilo na nedávném focení pro investiční společnost ATT?
Když nad tím tak přemýšlím, bude tato zkušenost patřit mezi mé další velké zážitky. Fotili jsme se skvělou a mezi hvězdami velmi váženou fotografkou Lenkou Hatašovou v jejím ateliéru. Byl jsem velice překvapen, jak vše probíhalo „na pohodu“, zároveň rychle a s množstvím improvizace, což je asi spíše moje představa, protože paní Lenka je veliký profesionál a neváhá si kvůli dobrému záběru lehnout na zem. Navíc jsem fotil i v obleku a nikdy by mě nenapadlo, že ty fotky mohou být tak úžasné. Ale to ať posoudí čtenáři sami.

Jak jsi se dostal k motorsportu?
K motorsportu jsem se dostal vlastní cestou. Byl to vždycky můj obrovský sen, vlastně ani nevím, kdy mě to poprvé napadlo. Bylo mi zhruba tři a půl, kdy jsem poprvé seděl na motorce a jezdil jsem po poli. V začátcích jsem se věnoval motokrosu, kde jsem sbíral své první závodní zkušenosti. Časem jsem se přesunul na minibiky a silnice a dnes se chci věnovat okruhům.
Samozřejmě ale nebýt podpory rodičů, sen bych si asi nikdy nesplnil. A za to jim jsem nesmírně vděčný. Také děkuji sestře za její podporu, mnohdy mi dělala na závodech „Umbrella girl“ a dodnes mi hlídá stravování.



Tím jsme se dostali k další otázce. Určitě je nutné dodržovat životosprávu. Co tvůj jídelníček?
Jak už jsem zmínil, jídelníček mi hlídá sestra Belinda. Nicméně díky Vaškovi Jirušovi (majitel značky 4SR) máme já a Karel Hanika nad sebou profesionální dozor člověka z reprezentace karate v Českých Budějovicích. Tím, že jsem na motocyklového závodníka vysoký, musím si hlídat váhu. Ale nevnímám to jako nějaký zásadní handicap.

Například ze závodů F1 víme, že závodník komunikuje s týmem, řeší strategii, zajetí do boxu a podobně. Je to v motocyklech podobné?

Já tu možnost komunikace s týmem nemám. Obvykle se plně soustředím na jízdu, hlídám si optimální stopu nebo přemýšlím o strategii, kdy je nejvodnější čas a místo předjet jiného závodníka. Stejně tak je to u všech závodů včetně MotoGP. Při průjezdu startem sledujete ceduli, kterou drží někdo z týmu, a vy máte čas se podívat, na jaké jste pozici, s jakou ztrátou a počet jezdců ve skupině. Ten se snižuje, pokud někdo ze závodu vypadne.

Kde se vidíš příští sezónu a kde za pět let?
V sezóně 2022 bych chtěl postoupit do třídy WORLDSSP, tedy do kubatury 600 ccm. To ale záleží na tom, jaké výsledky budu mít v letošním šampionátu. Nejprve mě však čeká maturita…

Koncem dubna bylo rozhodnuto, že se na Automotodromu v Mostě pojede MOTUL FIM Superbike World Championship. Smlouva je podepsaná na pět let. Jak se těšíš?
Po nějaké době se vrací mistrovský závod do Čech. To je něco úžasného. A já se moc těším na závod v Mostě, je to pro mě veliká čest a něco úplně nového. Závodit před domácím publikem bude něco fantastického a něco, co jsem nikdy nezažil. Doufám, ze se dočkáme i fanoušků na tribunach, ať to má tu správnost atmosféru. A byl bych rád, kdyby jejich odměnou byly skvělé výsledky českých jezdců.

A poslední dotaz: Co ti dělá radost? Jednoznačně jízda na motorce. Miluji tréninky, ať už na motokrosu, či na silnici, je mi to jedno. Hlavně držet řidítka a otáčet plynem dolů.