Zdroj: facebooková stránka Jan Kudlička - Official

Sportovec nesmí chtít úspěchy hned. Musí si na ně počkat, motivuje Jan Kudlička mladé talenty

Opavský rodák Jan Kudlička reprezentuje Českou republiku ve skoku o tyči. Je mnohonásobným českým mistrem a ze světového šampionátu v atletice si odvezl stříbro a bronz. Pochopitelně nechyběl ani na olympiádě. V rozhovoru pro ATT Sport Zone Kudlička mimo jiné motivoval mladé sportovce k tomu, aby byli alespoň tak úspěšní, jako je on sám.

Vybavíte si vaše sportovní začátky?

Patřím ještě k té generaci, která sportovala dobrovolně a ráda. Děti se musí v dnešní době do toho sportu trochu nutit. My přišli ze školy a okamžitě jsme mazali ven něco dělat. Trávili jsme spoustu času venku a ne na telefonech a tabletech.

Zkusil jste si vedle atletiky ještě nějaké další sporty na aktivnější úrovni?

Naše rodina je celkově sportovně založená. Od mala jsem dělal sjezdové lyžování, jezdil na kole nebo kolečkových bruslích. Zkrátka jsem se pořád nějak hýbal. K atletice jsem měl ale vždy nejblíž. Mám na ní rád to, jak je v ní všechno krásně měřitelné a ty výsledky jsou tak ihned viditelné.

Proč by podle vás měly děti začít s atletikou?

Český atletický svaz má teď spoustu akcí pro ty nejmenší uchazeče. Zajímavým projektem je třeba Pohybová gramotnost, v rámci které sportují děti společně se svými rodiči. Jsem zastáncem toho názoru, že když rodiče sportují, motivují tím i své děti, aby sportovaly. Takhle to dle mého názoru dobře funguje.

Vaše kariéra je spojena se řadou úspěchů. Jaký máte pro mladé sportovce recept na dosáhnutí kýžených met?

Pokud je člověk pracovitý a trpělivý, tak se ty úspěchy dostaví u každého. Já bych k tomu řekl to, že chce být každý sportovec úspěšný od samého začátku a nepočká si na to. To samozřejmě chápu, také jsem to tak měl, ale na druhou stranu to má stinnou stránku. Spousta atletů je do dvaceti úspěšná. Pak ale nezvládnou přechod mezi dospělé a ten přesun přežije ani ne deset procent z nich.

Jak si rád vyčistíte od atletiky hlavu?

Relaxuji třeba jízdou na kole, kolečkových bruslích a tak. Život sportovce je ale jiný v tom, že když přijde z tréninku, tak je přesportovaný a chce si vyčistit hlavu. Úplně nejraději proto trávím čas s rodinou a to je pak úplně jedno, jestli jde o aktivní nebo pasivní odpočinek.


Autor: LJ