Zdroj: Můj první gól/oficiální plakát

Drogy a ženy pošlapaly Maradonovo jméno, mrzí Vízka. Film o argentinské hvězdě se mu líbí

Jeden z nejlepších fotbalistů historie Diego Maradona je pojem. I proto byl o tomto sportovním velikánovi natočen film, který do kin přišel v polovině července 2019. Mimo fotbalových fanoušků přilákal do kinosálů také třeba bývalého československého reprezentanta Ladislava Vízka, který si proti Maradonovi zahrál. Během rozhovoru pro ATT Sport Zone Vízek hodnotil film a vzpomínal také na zážitky se slavným Argentincem.

Co si vybavíte, když se řekne Diego Maradona?

Hned se mi vybaví ten jeho gól rukou, kterému se říká “Boží ruka”. To je ostatně zachyceno i ve filmu o Maradonovi, kde je ukázka z toho čtvrtfinálového utkání Argentiny a Anglie na mistrovství světa v Mexiku.

Takže jste si zašel do kina, abyste film o Maradonovi viděl?

Ano, byl jsem se na něj podívat. A zase jsem se díky němu utvrdil v tom, že Maradona nikdy nebude příkladem fair play. Nikdy nebude dobrým příkladem pro mladé hráče. Ten film však dobře poukazuje na to, z jakých poměrů vzešel, a tím v podstatě vysvětluje i to, proč tu slávu neustál. Z domečku, kde měl jenom fotbalový míč a hřiště, se stal hvězdou, která budila pozornost. Nebyl na to zvyklý. Proto pak sklouzl ke drogám, večírkům a ženám. Dopadl špatně a hráč takového kalibru si takovýto konec nezasloužil. Ale u něj to asi jinak dopadnout nemohlo. I proto mám z toho filmu takové deprimující až smutné pocity. Je ale dobré, aby si na to lidé zašli a viděli to na vlastní oči. Jeho život, ale i ten film, to není jen o tom jeho negativním soukromém životě, ale i o jeho neuvěřitelné kariéře. I když si hodně pošlapal jméno, tak bude pořád jedním z největších fotbalových velikánů historie.

Máte na Diega Maradonu i nějaké osobní vzpomínky?

Samozřejmě, že mám. Hrál jsem proti němu v Mar del Plata. Ten zápas skončil bezbrankovou remízou a Maradona se v něm nijak výrazně neprosadil. Musím říct, že mě osobně tenkrát na hřišti moc neoslnil. Tehdy ho bránil Honza Fiala a Maradona si ani nekopl. Vidět tenkrát byl snad jen před utkáním, kdy si kopal patičky od kabiny až na půlku. Všichni se ho už nemohli dočkat a tak sklidil velké ovace. Já samozřejmě znám ty jeho parádičky z videí a tak dál, proto ho nechci kvůli tomu jednomu zápasu shazovat. Stále ho beru jako jednoho z nejlepšího fotbalistů historie.

Těšil jste se nějak výjimečně jinak na utkání proti Maradonovi?

Určitě, určitě. Když hrajete proti Maradonovi, tak to je jak teď, když by někdo hrál proti Messimu. To je každého sen. Tehdy měl Diego Maradona takovou popularitu, že hrát proti němu bylo neskutečné. Navíc se to nepoštěstilo každému. Dnes by si s ním chtěli hráči měnit po konci zápasu dres, ale to my nedělali. Nechtěli jsme ho nijak otravovat o podpisy či fotky (směje se).

Když se vrátíme ještě k filmu Diego Maradona, tak co vás během jeho sledování třeba překvapilo? Bylo tam něco, co jste o Maradonovi před tím nevěděl?

Ten film byl pocitově udělaný strašně hezky. Už v tom mě příjemně překvapil. Byl sice delší, ale měl grády. Autoři v tom filmu krásně vystihli ten celý jeho život. Nebyly tam žádná vylepšení ani nic, co by nebyla pravda. Maradonu tam popsali opravdu takového, jaký byl. V dobrých i špatných ohledech. Já se přiznám, že jsem nevěděl, že ho po utkání Argentiny a Itálie na mistrovství světa 1990, který se hrál v Neapoli, kde Maradonu milovali, Italové úplně zavrhli, jelikož Argentina italský tým vyřadila po penaltách, ve kterých se i Maradona prosadil. Tam tehdy hrála velkou roli chyba pořadatelů, kteří ten zápas měli dát do jiného města a ne do Neapole, za kterou Maradona v tu dobu hrál.

Ve filmu bylo dobře vidět, jak měl Maradona za zády neustále fanoušky, novináře, davy lidí. Myslíte, že kvůli tomuto tlaku sáhl po drogách?

Myslím, že to byl hlavní důvod. Do toho šel hrát do Neapole, do takového zavrženého města, plného odpadlíků. Bylo to chudé město a on si tam strašně ty lidi získal. A je tam pořád populární. Kdyby šel třeba do Milána, bylo by pravděpodobně dost věcí jinak. Jenže Neapol byla přezdívána jako popelnice Itálie. My to měli možnost poznat, když jsme v Neapoli hráli. Chci tím ale říct, že se tam často setkával s obyčejnými lidmi, do toho tam byla ta mafie, která nad tím dlouho držela ochranou ruku, večírky a ženy, pořád dokola. Chudé město a takové, kde to svádělo k takovémuto životu. Neapol mu ale muže být dodnes za mnoho věcí vděčná. To on s ní udělal dva tituly a hlavně – Neapol je dnes tam, kde je, právě díky tomu, že tam Maradona zasadil ty úspěšné kořeny. Fotbal dělají od dob Maradony v Neapoli výborně. Každý rok jsou aspirantem na titul a hrají i dobře v pohárech. Když Diego Maradona odcházel do Neapole, tak to bylo naprosto podprůměrné mužstvo, až pak se začalo zvedat.

Vy už jste zmínil, že Maradona nikdy nebude dobrým vzorem pro fair play. I proto ho fanoušci často milují, nebo nesnáší. Jak to máte vy?

Já nemám rád, když někdo někoho odsuzuje, aniž by ho pořádně znal. Mně nikdy nic špatného neudělal. Třeba v Neapoli ho mají dodnes rádi snad všichni a pořád je tam pro ně velkou personou. Obecně si myslím, že ho většina lidí na světě má spíš ráda. A když ho někdo rád nemá, tak za to může ten jeho konec kariéry a ty drogy. Po sportovní stránce však musí všichni před jeho kariérou a uměním smeknout. Já musím říct, že drogy a to všechno kolem, opravdu nesnáším. Tím si to i u mě dost zkazil. Převažuje však u mě ta sportovní stránka. Proto ho řadím mezi nejlepší fotbalisty světa.

Co film o Diegu Maradonovi může předat mladým fotbalistům?

Něco určitě, ale každý si z něj musí vzít to správné. Ten základ vidím v tom, že to může každého sportovce motivovat k tomu, že i z bahna může vyrůst hvězda. Kluk z chudých poměrů a podívejte se, jakou kariéru pak udělal. Na druhou stranu šlo o mimořádný fotbalový talent. Jen neměl pevnou vůli a od toho se odvíjely ty jeho neřesti – drogy, ženy, chlastačky. On tomu neodolal, ale ti mladí fotbalisté si z toho mohou vzít ponaučení, aby k podobným věcem nesklouzli. Po sportovní stránce je to určitě motivující film a příběh. Maradona měl jen míč, hřiště a velký talent, ale také musel poctivě trénovat. Děti v Česku mají mnohem lepší podmínky na to, aby se mohly někde fotbalově prosadit. Tím je to sice jednodušší, ale těžší v tom, že je jiná doba. Máme kolem sebe totiž samé technologické a elektronické vychytávky a lákadla, kvůli kterým se méně a méně sportuje. Je to zkrátka na každém, jak k fotbalu a sportu obecně přistoupí.

Trailer k filmu Diego Maradona (2019):



Autor: LJ