Na jméno Simona Kubová v českém sportu si stále mnozí fanoušci nemohou zvyknout. Více asi každému řekne Simona Baumrtová. Osmadvacetiletá plavkyně, která mimo jiné získala bronz na mistrovství světa v krátkém bazénu či také na mistrovství Evropy, povídala o zvykání si na nové příjmení v rozhovoru pro ATT Sport Zone.
Rodačka z Chomutova si vyzkoušela více sportů. Nejvíce se ale vždy věnovala plavání. “Myslím, že mě naši vedli ke sportu už od malička. Učili mě všechny druhy sportu, lyže, kolo, běh, míčové hry. Ale od 4 do 13 let jsem závodně dělala moderní gymnastiku a od 6 let jsem souběžně plavala a u toho jsem vydržela až do teď,” uvedla na začátek Simona Kubová, jejíž hlavní disciplínou je znak.
V srpnu 2018 se tehdy ještě Simona Baumrtová provdala za fyzioterapeuta Kryštofa Kubu. Do nové životní etapy tak vstoupila i s novým příjmením Kubová. “Ze začátku jsem měla docela problém představovat se jako Kubová, trvalo mi to docela dlouho. Na prvních závodech, když jsem si prohlížela startovní listinu a nemohla se v ní najít, tak mi trvalo docela dlouho, než mi došlo, že už vlastně nejsem Baumrtová, a že musím hledat jiné jméno,” usmívala se sympatická česká reprezentantka.
Manžel je pro Simonu velkou oporou v osobním, ale i sportovním životě. “Hodně mi ze začátku našeho vztahu pomáhal s bolestivým ramenem a i teď, když mám nějaké problémy, tak mi pomáhá a řešíme spolu, co by mohlo být nejefektivnější a nejrychlejší léčbou. Občas je to ale trochu problém, protože jak jsme oba z profese, tak se nemůžeme někdy shodnout. Ale nepomohl mi jen fyzioterapeuticky, pomohl mi ve více směrech. Hodně jsem se mentálně zklidnila,” přiznává Kubová.
Startovala na mistrovství světa, Evropy i olympiádě. Na co však nejraději vzpomíná? “Je to těžké. Mám strašně moc skvělých zážitků, ať je to výhra na mistrovství Evropy a poslech státní hymny, nebo bronz z mistrovství světa, zisk první evropské medaile, či první olympijské hry. Nedokážu říct, jaký moment byl pro mě ten nej. Všechny zážitky jsou nezapomenutelné a ráda na ně vzpomínám,” pokračovala.
Čeští fanoušci Simonu Kubovou znovu uvidí bojovat na olympiádě v Tokiu, kde si už před jejím startem vysloužila jedno prvenství – jako první český sportovec se totiž na Hry kvalifikovala. “Je to prima být v něčem první, ale asi to nic moc neovlivní. Moc ráda bych si splnila své sny, trochu si napravila reputaci z předchozích olympijských her a ráda bych se pokusila bojovat o olympijské finále,” líčí své cíle na rok 2020.
A vedle sportu stíhá Simona ještě studium a profesní povinnosti. “Ještě dokončuji Ph.D. studium na FTVS v Praze, což bych měla ukončit do konce tohoto roku. Působím na fyzioterapeutické klinice v Chomutově, kam pravidelně docházím a občas se vyskytuji i na fyzioterapeutické klinice na Kladně. Ale kvůli časově náročným plaveckým povinnostem a studiu, mi na fyzioterapii nezbývá tolik času,” přiznává Kubová.
Skloubit vše dohromady nemusí být pokaždé jednoduché. Simona Kubová to ale zvládala bez problémů. “Vždycky mi to šlo skloubit, jsem studijní typ, takže jsem s tím neměla nikdy větší problém. Je pravda, že jsem vždycky měla obrovskou podporu v rodině a manžel nebo rodiče mi hodně pomáhali a pomáhají. Taky jsem poměrně dobrá v organizování si svého času. Vždycky jsem si ten týden nebo měsíc dokázala rozplánovat tak, že jsem stíhala všechno, co jsem potřebovala,” pokračovala.
Vzhledem k tomu, že je Simona Kubová velmi aktivní člověk, nemá žádné obavy z toho, čemu se bude jednou po konci kariéry věnovat. “S největší pravděpodobností budu fyzioterapeut, ale dostudovala jsem i trenéra plavání 1. třídy, tak možná třeba budu učit děti plavat a nějak předávat svoje zkušenosti z vrcholového plavání. A možná budu dělat úplně něco jiného,” směje se.
Nuda v životě české plavkyně nemá místo. “Já jsem člověk, který se neumí moc nudit. Takže ve volnu buď dělám věci na počítači, nebo se kouknu na film, nebo si ráda čtu, nebo je skvělé jít třeba jen na kafe a pozorovat lidi, kteří se kolem mě míhají,” dodává Simona Kubová na závěr rozhovoru.
Autor: LJ