Je mu teprve dvacet let a během pandemie koronaviru ukázal, že to má v hlavě pořádně srovnané. Skromný sympaťák Michal Sadílek (20) poslal do svého rodného Uherského Hradiště 300 tisíc na boj proti zákeřné chorobě a částkou o sto tisíc nižší pomohl vysoce zasaženému městu Uničov. V rozhovoru pro ATT Sport Zone mimo jiné reagoval na to, že může za svůj vstřícný počin obdržet státní vyznamenání.
Už od mala Michal Sadílek vyhledával sport. “Věnoval jsem se hlavně fotbalu, ale vždy, když jsme skončili školu a dorazili domů, tak jsme hodili aktovku do pokoje a šli ven. Tam jsme dělali blbosti, což mi pomohlo se pohybově rozvíjet. Chodil jsem také na sportovní školu, takže jsem dělal další různé sporty. Byl jsem úspěšný v atletice, ve vytrvalostních bězích. Dodnes dokonce držím školní rekord na sportovní škole v Uherskem Hradišti,” pamatuje si.
V 16 letech odešel talentovaný záložník do nizozemského PSV. Už tehdy to vypadalo na slibnou kariéru. “Nechci říct, ze jsem byl lepší. Ale pomohlo mi, že na vesnici v Ostrožské Nové Vsi jsem v pěti letech hrával už za starší žáky, takže mě to zocelilo. Ve Slovácku jsem kolem dvanácti hrával už s o rok starším ročníkem,” popisuje český reprezentant.
Na konci března pomohl půl milionem korun svým rodným končinám. Do města Uničov zaslal 200 tisíc korun, 300 tisíc věnoval uherskohradišťské nemocnici. Pak ho zasypala spousta pozitivních reakcí. “Přiznám se, že jsem to nečekal. Těch reakcí bylo neskutečně mnoho. Reakce z Uničova a nemocnice v Uherském Hradišti mi udělaly nejvíc radosti,” pokračuje Sadílek.
Ve svých dvaceti letech ukázal, že má velký charakter a srdce na správném místě. Díky tomu byl navržen na státní vyznamenání. “Pro to jsem to nedělal. Jsem rád, že jsem mohl pomoci. Překvapilo mě, že mě pan poslanec Petr Gazdík navrhl na státní vyznamenání. Byla to vhodná příležitost na to, abych pomohl potřebným. Jsem rád, když jakkoliv pomáhá kdokoliv, a když to mohu vidět třeba i u dalších sportovců,” uvedl Sadílek, který by si mohl brzy na krk pověsit medaili Za zásluhy.
Vedle fotbalu zvládá také studovat a problém mu nedělají ani cizí jazyky. “Studuji Ekonomické lyceum v Březové, škola mi umožňuje studovat on-line přes internet, za což jsem rád. Co se těch jazyků týče, tak se dorozumím anglicky a nizozemsky. Němčině taky rozumím, ale mluvení je horší,” usmívá se.
A slovo skromnost ho jednoznačně charakterizuje. Má vůbec nějaké slabší stránky? “Určitě ano. Spousta věcí se dá zlepšit. V poslední době mi třeba moc nejde matematika,” krčí rameny fotbalista, který si umí užívat i volný čas velice aktivně. “Chodím rád do přírody. Doma si pak zahraju na playstationu, věnuji se rodině a přítelkyni. Také si rád vyrazím s kamarády,” dodává na závěr Michal Sadílek.
Autor: LJ