Ocenění pro nejlepší českou fotbalistku roku 2020 získala pětadvacetiletá rodačka z Plzně Kateřina Svitková. Ta aktuálně válí za anglický West Ham United. V klubu působí i její krajané Tomáš Souček a Vladimír Coufal, ale vzájemně se nepotkávají. V rozhovoru pro ATT Sport Zone vyprávěla česká reprezentantka proč tomu tak je.

Jaké byly vaše sportovní začátky?

Začínala jsem v sedmi letech v Plzni na Rapidu, kde byl dívčí tým přípravky (dříve SK Rapid Plzeň, ale navazuje na něj nynější FC Viktoria Plzeň). Za školu jsem hrála snad každý sport, který šel. Měla jsem spoustu nabídek, abych se většině sportů začala věnovat závodně, ale když jsem přišla domů a řekla jsem to mamince, tak ona mi na to pokaždé odvětila, že se lze věnovat na plno pouze jednomu sportu, a že si musím vybrat. Pokaždé to vyhrál fotbal.

Hrála jste v Plzni a na Slavii. Pak následoval odchod do West Hamu. V mužském fotbale jsou to samé prestižní kluby. Jak tomu je v ženském fotbale?

V každém týmu jsem zažila historické úspěchy, ať už to byla moje první sezóna v kategorii žen v Plzni, kdy se nám podařilo vybojovat třetí místo v lize po šestnácti letech, nebo pak následně ve Slavii zisk titulu po deseti letech, což se nám nakonec podařilo pětkrát v sedmi letech. Pak nemůžu vynechat úspěchy v Lize mistryň, kdy se nám podařilo dostat se třikrát až do čtvrtfinále a uhráli jsme remízy s největšími kluby ženského fotbalu – Olympiquem Lyon (7x vítěz ligy mistrů), Wolfsburgem a Bayernem Mnichov. Navíc se mi poštěstilo hrát na hlavním stadionu v Edenu před osmi tisíci diváky, na což nikdy nezapomenu. West Ham je relativně nový tým, profesionálním týmem se stal až před 2 lety, kdy se stal i součástí mužského klubu. Hned v první sezóně se jim nicméně podařilo dostat do finále FA Cupu, které hráli ve Wembley před čtyřiceti tisíci diváky.

Jak jste se vůbec dostala do West Hamu?

Bývalý trenér West Hamu Matthew Beard mě sledoval přes dva roky. A jelikož jsem měla platný kontrakt, nemohla jsem odejít dříve, ale věděla jsem, že se chci přesunout do Anglie, jelikož se WSL stala nejlepší ligou v Evropě, alespoň tedy v posledním roce, kdy sem přestoupily největší hvězdy ženského fotbalu jako např. Lucy Bronze, Tobin Heath, Sam Kerr nebo Pernille Harder. 

Stala jste se první českou profesionálkou v Anglii. Jak moc to je pro vás prestižní?

Vždycky to byl můj sen. Od malá jsem měla ten cíl, zahrát si nejlepší ligu, a zahrát si v Anglii. Když jsem byla menší, tak byla asi nejlepší liga v Německu, ale to se teď změnilo, takže jsem ráda, že se mi to splnilo při jednom. Je to pro mě zadostiučinění, že každodenní tvrdá práce přináší ovoce. Pokud svému cíli podřídíte všechno a věříte, že se splní, tak se to nakonec stane.

Kdo z českých, případně zahraničních fotbalistek, býval vaším vzorem?

Největší vzor z českých hráček pro mě byla vždycky Petra Divišová, kterou jsem potkala na futsalu v mých 14 letech a od té doby jsem ji neustále sledovala. Když jsem se dostala do Slavie, tak musím říct, že každá minuta s ní na hřišti mi dávala hrozně moc, chtěla jsem se jí vyrovnat a zároveň jsem se od ní učila a hnalo mě to dopředu. Co se týče českých hráček v zahraničí, tak jsem věděla pouze o Pavlíně Ščasné, která hrála v Bayernu Mnichov, ve švédském Malmö a v USA. Bohužel jsem ji viděla hrát pouze jeden zápas za národní tým v Plzni proti Španělsku, protože pak ukončila reprezentační kariéru. Víkendy u nás doma se trávili sledováním fotbalu od rána do večera a já jsem tak mohla sledovat několik skvělých fotbalistů a snažila jsem se od každého něco vzít. Mezi oblíbené hráče patřil Tomáš Rosický, když hrál za Arsenal, a ze zahraničních Fernando Torres, Ronaldo a Messi. 

Ve West Hamu je teď jednou z hvězd Tomáš Souček a hraje tam i Vladimír Coufal. Potkáváte se spolu? 

S Tomášem a Vláďou se bohužel nepotkáváme, protože West Ham má více tréninkových center. Ženský tým je společně s kategorií U23 v centru v Chadwell Heath, zatímco Tomáš s Vlaďou trénují na Rush Green. Ale s Tomášem jsem ve spojení.

Co ráda děláte ve volném čase?

Volného času mi příliš nezbývá, jelikož kromě fotbalu studuji navazující magisterský obor na VŠE, na fakultě informatiky a statistiky. Jinak trávím čas se svým psem Buffonem, je to border kolie, takže chodíme na procházky. 

A co život v Anglii, už jste si zvykla?

Vzhledem k pandemii jsem neměla ještě pořádně možnost poznat město, bydlím kousek od tréninkového centra, takže jsem se moc daleko nedostala. Trochu mě to mrzí, protože jsem se těšila, že poznám víc život v Anglii, ale bohužel to situace nedovoluje. Doufám, že se to brzo změní nejen tady, ale i celkově ve světě. 


Autor: LJ