Šestadvacetiletá Michaela Kubíčková měla ke sportu vždycky blízko. Její tatínek byl profesionální hokejista a rodina ji vedla k tenisu. Ona si ale vybrala volejbal a dobře udělala. V rozhovoru pro ATT Sport Zone mimo jiné vyprávěla o tom, jak využije vysokoškolské vzdělání v oboru bioanalytiky.
Když jste se sportem začínala, byl volejbal hned první volbou?
Původně jsem se od 6 do 12 let intenzivně věnovala tenisu. Díky taťkově profesionální hokejové kariéře jsem dětství procestovala Evropu a všude se vždycky našel někdo, kdo mě mohl na tenise trénovat. Po návratu do Česka mě mamka v mých 11 letech dovedla do volejbalové přípravky a volejbal pro mě byla láska na první pohled! Od té doby mě to už nepustilo. Nejvíce mě na volejbale bavil míč, což byla moje oblíbená hračka od malička a určitě také skvělý kolektiv a s ním spojené zážitky.
Jste skvělým příkladem pro mladé sportovce v tom ohledu, že jste vystudovala vysokou školu a u toho ještě vrcholově sportujete. Zatím u vás vede sport, vzdělání tedy využijete jednou po konci kariéry?
Vzdělání je u nás v rodině odjakživa vysoko na žebříčku hodnot. Navíc jsem měla štěstí ve výběru vysoké školy a oboru studia, protože mě bioanalytika opravdu velmi bavila. Momentálně vyhrává můj zápal do plážového volejbalu, ale zároveň mě vlastně těší představa, že se jednou budu moct věnovat klinické biologii.
Čemu konkrétně byste se mohla v rámci toho oboru věnovat?
Obecně řečeno se jedná o práci v laborce. Nejvíce mě láká obor genetiky, do kterého spadala také moje diplomová práce.
Poté, co ukončila kariéru Kristýna Kolocová, hledala Michaela Kvapilová svou novou parťačku a vybrala si vás. Pokud by však nepřišla tato skvělá nabídka, rozhodla byste se spíše pro bioanalytiku?
Těžko říct. Po ukončení vysoké školy jsem stála před rozhodnutím jestli navázat na diplomovou práci a najít si práci v oboru, nebo zkusit cestu profesionálního sportovce. Mistrovství ČR 2018 a souhra s Míšou Kvapilovou na hřišti mě stoprocentně přesvědčila o cestě sportovní. Jsem moc ráda, že to takhle dopadlo.
Rozvolňují se opatření po pandemii koronaviru a i díky tomu se vracíte do zápasového rytmu. Nedávno jste ovládly turnaj v Chodově. Chyběl vám volejbal v době nuceného volna?
Je to tak. Já se však volejbalu věnovala i během pandemie. Nedokázala jsem sedět doma bez nějaké aktivity. Takže jsem celkem intenzivně sportovala. Chybělo mi hraní a turnaje. Trénování bez turnajů je těžké z hlediska motivace. Potřebuji mít před sebou nějaký cíl.
Kde jste vůbec trávila ty první dny, kdy panovala přísná vládní opatření? A jaký program vás teď čeká?
Volno jsem trávila doma v Jižních Čechách, kde jsem chodila hodně na procházky, jezdila na bruslích, kole a chodila hrát i plážový volejbal. Co se programu týče, momentálně nás čeká ještě poslední finálový turnaj ze série Tipsport Beach Series na Strahově. Pak budou následovat nějaké exhibiční zápasy a doufejme, že na podzim už se rozběhnou turnaje světové série.
A co vy a volný čas?
Ve volném čase ráda čtu, chodím na procházky se psem, chodím na trhy nebo trávím čas s přáteli, jdu si zahrát tenis nebo zastřílet na střelnici. Zajímá mě spousta věcí, bohužel více než na kolik zbývá čas.
Autor: LJ